Obsah / Content
- EDITORIAL
- Zbyněk Vybíral: Po sympóziu věnovaném integraci
- INTEGRACE VE SVĚTĚ
- VÝZKUM V PSYCHOTERAPII
- INTEGRACE V PSYCHOTERAPII V ČESKÉ REPUBLICE
- KRÁTCE
- Veronika Čermáková: Jeden metr čtverečný
- Zrnění Zdeňka Riegra
- RECENZE KNIH
- P. Pöthe: Emoční poruchy v dětství a dospívání. Psychoanalytický přístup (M. Palková)
- R. Dallos, A. Vetere: Systemic Therapy and Attachment Narratives; Applications in a Range of Clinical Settings (D. Skorunka)
- S. Kratochvíl: Klinická hypnóza (M. Jániš)
ABSTRAKTA / ABSTRACTS
Pracovní spojenectví: Kde jsme a kam bychom se měli posunout?
Castonguay, Louis G., Constantino, Michael J., Holtforth, Martin Grosse
ABSTRAKT
Předkládaný článek shrnuje důležitá zjištění vyplývající z několika desetiletí výzkumu zaměřeného na pracovní spojenectví (working alliance), i některé z klinických implikací těchto zjištění. Nastiňuje také další možné nasměrování výzkumu týkajícího se tohoto konstruktu. Doufáme, že článek poskytne účelné heuristiky pro lepší porozumění pracovnímu spojenectví, terapeutickému vztahu i procesu terapeutické změny.
Klíčová slova: pracovní spojenectví, psychoterapie, proces změny
ABSTRACT
This article describes important ?ndings that have emerged from decades of research on the working alliance, as well as some of the clinical implications of these ?ndings. In addition, fu
ture directions of research on this construct are suggested. Our hope is that this article will provide useful heuristics for better understanding the alliance, the therapeutic relationship more broadly, and the process of therapeutic change in general.
Keywords: working alliance, psychotherapy, process of change
Praxe založená na důkazech nebo důkazy podložené praxí:
Integrativní pohled na výzkum psychoterapie
Kenneth R. Evans
ABSTRAKT
Autor se v práci zamýšlí nad metodami a postupy zastánců praxe založené na důkazech.
Zdůrazňuje důležitost práce s důkazy k podložení praxe, ale současně zpochybňuje současné představy o tom, co to jsou „nejlepší důkazy“. Nesouhlasí s přehnaným důrazem na kvantitativní důkazy kvůli tomu, že je experimentální výzkum (RCT) vyzdvihován jako „zlatý standard“. Také nesouhlasí s tím, že se zastánci praxe založené na důkazech tolik zaměřují na porovnávání efektivity a výsledků různorodých forem terapie, i když výzkum naznačil, že rozdíly mezi jednotlivými terapeutickými metodami jsou méně důležité než terapeutický vztah, který je u všech přístupů klíčový. Autor dále představuje jím upřednostňovanou podobu praxe založené na důkazech. Prosazuje specifický typ důkazů podložených praxí, a to důkazy kvalitativní povahy, které se soustředí na terapeutický vztah. Také usiluje o to, aby se výzkum více zabýval terapeutickým procesem (a ne jen jeho výsledky), aby se ukázalo, jak se terapie vyvíjí v průběhu léčby. Autor je přesvědčen, že pro terapeuty je důležité vykonávat každodenní praxi s pocitem, že se věnují činnosti považované za stejně uznávanou jako výzkum a že se věnují něčemu, co má význam pro klienty i pro celou profesi. Kontextuálním pozadím příspěvku je současná „politická“ situace ve Velké Británii, její obsah se však podle autora vztahuje na všechny evropské národy a hlavně na USA, které jako první získávaly zkušenosti s „řízenou péčí“ a jejími důsledky. Práce je mírně upravenou čtvrtou kapitolou připravované knihy Relational Centred Research for Psychotherapists: Exploring Meanings and Experience, která vyjde v září 2009 v nakladatelství Wiley-Blackwell. Kromě K. R. Evanse je spoluautorkou knihy Dr. Lindoa Inlay.
Klíčová slova: důkaz, účinnost psychoterapie, výzkum, experiment
ABSTRACT
The author of the article critiques the current preoccupations and practices of the evidence based practice movement. He emphasises the importance of work with evidence to back up practice, but at the same time he challenges existing assumptions about what constitutes ‘best’ evidence. He takes issue with the over-emphasis on quantitative evidence where the use of randomised controlled trials (RCTs) is held up as the ‘gold standard’. He also takes issue with the evidence-based practice movement’s focus on comparing the effectiveness and outcomes of various therapy modalities since research suggests differences between them are less relevant than underlying relational processes which they share. Later in the paper the author offers his preferred form of evidence based practice. He makes the case for a special type of evidence: qualitative relational-centred, practice-based evidence. He advocates more research on therapeutic process (rather than on just outcomes) showing how therapy evolves in practice and over time. He believes it is important for the practitioner to feel there are things they can do in their everyday practice which may be regarded as a respectable level of ‘research activity’ towards making a difference to the wider profession and to clients. While the context of the paper is the current ‘political’ situation in the United Kingdom, the content is relevant to all European nations and especially to the USA, which was the first nation to experience ‘managed care’ and its consequences. This address is a slightly amended adaptation of chapter 4 of a forthcoming book Relational Centred Research for Psychotherapists: Exploring Meanings and Experience to be published by Wiley Blackwell in September 2009. Dr. Linda Finlay is the co-authorship of the book.
Key words: evidence, psychotherapy efficacy, research, experiment
Integrace v psychoterapii cestou týmu. Dvacetiletá zkušenost v SKT Liberec
MUDr. Vladislav Chvála
ABSTRAKT
Autor v článku popisuje dvacetiletou zkušenost s vedením Střediska komplexní péče v Liberci, které vzniklo jako nový typ zdravotnického zařízení s péčí o psychosomatické pacienty a s důrazem na přizpůsobení léčby pacientovi. Autor zmiňuje okolnosti vzniku a samotné počátky existence tohoto pracoviště a dále popisuje specifika tamější práce. Zdůrazňuje především spolupráci odborníků z různých oborů péče (medicína, psychologie, psychoterapie...) a s tím spojené pěstování důvěry a vzájemné tolerance, mimo jiné i napříč psychoterapeutickými přístupy a školami. V závěru autor dodává naději, že vytvoření těchto malých pracovišť s tak pestrým týmem lékařů a psychoterapeutů či fyzioterapeutů je možné i v našich podmínkách
Klíčová slova: psychosomatická péče, pacient, pracoviště
ABSTRACT
The author describes twenty-year experience with leading the Centre of complex care in Liberec, which was established as a new type of health services for the care of psychosomatic patients and with an emphasis on adjustment of the care to patient. Circumstances of the establishment and specifics of the work at this type of the workplace are mentioned. It mainly includes cooperation of experts from various fields (medicine, psychology, psychotherapy...) as well as formation of trust and toleration across psychotherapeutic schools and approaches. Finally the author holds up hopes that this type of health workplace with various team of doctors and psychoterapists or physiotherapists is also possible in our conditions.
Key words: psychosomatic care, patient, workplace
Sen jako místo setkání aneb od psychoterapie Integrované k Integrativní, tj. od dokončené integrace k další integraci
Jan Kubánek
ABSTRAKT
Sen je zdrojem sebepoznání. Se sny pracují psychoterapie hlubinná, dynamická, humanistická i interpersonální. Základní kámen položil S. Freud, otec psychoanalýzy a psychoterapie. Freud chápal sen jako královskou cestu do nevědomí. F. Perls, zakladatel gestalt terapie, přinesl jiný způsob práce se sny – psychodrama. F. Knobloch, zakladatel Integrované psychoterapie, využívá při své práci se sny také hraní rolí. Sen se pomocí členů skupiny přehrává a klient postupně hovoří za všechny prvky svého snu, včetně osob, živočichů, rostlin či věcí a předmětů. Během této práce se objevují klientovy emoce a hypotézy, které F. Knobloch vnímá jako přenosové.
Autor článku, bývalý žák F. Knoblocha, využívá při práci se sny také psychodrama. Hraní rolí však spojil s prací s kruhy. Práce s kruhy je původní, nenáročná technika (J. Kubánek, 2008), inspirovaná pojetím sebepodrývajícího chování. Díky ní se sen stává skutečným místem setkání s klientem. Můžeme se dozvědět o sebepodrývajícím chování klienta, o jeho pozitivních zdrojích, a lépe se orientovat, kde a jak klientovi pomoci. Objevíme také prostor pro spolupráci s ostatními psychoterapeutickými směry.
Klíčová slova: sen, projekce, přenos, hraní rolí, kruh, sebepodrývající chování, intervence, integrovaná, Knobloch
ABSTRACT
A dream is a source of self-cognition. Deep, dynamic, humanistic and interpersonal psychotherapy as well handle with dreams. The basic stone was laid by S. Freud, founder of psychoanalysis and psychotherapy. He considered the dream as a royal way to the unconsciousness. F. Perls, founder of Gestalt therapy, brought the other method of work with dreams – psychodrama.
F. Knobloch, founder of Integrated psychotherapy, has used psychodrama while working with dreams as well. A client is talking step by step on behalf of all elements of his dream - including persons, animals, plants or things and objects. Client’s emotions and suppositions that Knobloch perceives as transference appear during this work.
Author of this article, late Knobloch´s student, is using psychodrama while working with dreams too. However he has connected playing roles with work with circles - an original, undemanding technique (Kubánek, 2008). It is inspired by conception of self-defeating behaviour. Due to this technique a dream becomes a real place of meeting with client. We can learn about client´s self-defeating behaviour, his positive sources, but also orientate ourselves where and how we can help. We are also revealing space for cooperation with other psychotherapeutic systems.
Key words: dream, projection, transfer, acting roles, circle, self-defeating behaviour, intervention, integrated, Knobloch
Pětiletý integrativní experiment ve skupinové psychoterapii
Petr Moos
ABSTRAKT
V článku popisuji experiment ve skupinové psychoterapii, který pět let provádíme v libereckém Středisku komplexní terapie psychosomatických poruch s kolegou psychiatrem MUDr. Alešem Fürstem a ve kterém integrujeme v jedné skupině pacientů dva odlišné psychoterapeutické přístupy, Pesso Boyden System Psychomotor a daseinsanalýzu. Oba přístupy odpovídají našim komplexním výcvikům v psychoterapii. Ačkoli jsme byli předem varováni, že tato integrace nejspíš nebude fungovat, rozhodli jsme se to zkusit a po pěti letech praxe můžeme s jistotou říci, že proces integrace vyústil v nový a zajímavý psychoterapeutický útvar, který funguje velmi dobře a přináší s sebou řadu nových a pozitivních psychoterapeutických efektů.
Klíčová slova: integrace, skupinová psychoterapie, PBSP, daseinsanalýza
ABSTRACT
In the Centre of complex therapy of psychosomatic disorder in Liberec we conduct the experiment in group psychotherapy with my colleague psychiatrist MUDr. Aleš Fürst. Two various psychotherapic approaches are integrated in one group of patients, Pesso Boyden System Psychomotor and daseinsanalysis. The both approaches conform to our complex psychotherapeutic trainings. Though we were pre-warned, that the integration is not supposed to work well, we have decided to try it and we can certainly say after five years of practise, that the process of integration has lead to a new, interesting psychotherapeutic concept, which does very well and brings a range of new and positive psychotherapeutic effects.
Key words: integration, group psychotherapy, PBSP, daseinsanalysis
Interakční analyticko-behaviorální psychoterapie
Jan Poněšický
ABSTRAKT
Skupina interpersonálně orientovaných psychoanalytiků, ke které patřil i autor tohoto pojednání, pod vedením A. Heigl-Eversové a F.S. Heigla pozorovala, že u vývojových, časných strukturálních poruch osobnosti nelze dosíci zlepšení symptomatiky hermeneutickými interpretacemi, tj. poskytováním alternativního vhledu s poukazem na nevědomí, které ještě spíše znejisťovaly nezralou osobnost klientů. Ti přicházeli do léčby s interpersonálními problémy spíše nežli s neurotickými symptomy, chyběly jim důležité meziosobní zkušenosti vedoucí k vytvoření diferencovaných řídících jáských funkcí nutných ke zvládání konfliktů a frustrací. Skupina tzv. Göttingenské školy vypracovala terapeutický postup, který se soustřeďuje na manifestní, oběma stranami viditelné chování a jeho regulaci; místo principu interpretace je aplikován princip selektivně-autentické odpovědi a poskytování tzv. pomocného „já“ zástupným vcítěním se do pacienta v určitých zátěžových situacích. Ve skupině je kladen důraz na vnímání jednostranných a restriktivních norem chování, pomocí něhož se členové skupiny vyhýbají nejistotě, resp. zamezují učení se novým interakcím. Interaktivním i identifikatorním učením v situaci „zde a nyní“ se tato metoda přibližuje KBT.
Klíčová slova: interakční psychoterapie, přenos, protipřenos, selektivně-autentická reakce, restriktivní norma, emoce, pomocné já
ABSTRACT
A group of interpersonally oriented psychoanalysts, to which belonged author of this paper as well, has observed under guidance of A. Heigl-Evers and F.S. Heigl that an improvement of symptomatology of developmental, early structural personality disorders cannot be reached through hermeneutical interpretations, i.e. by providing alternative perspective with pointing to unconsciousness, which made immature personality of clients even more uncertain. They were coming into the treatment with interpersonal problems rather than neurotic symptoms and they were lacking for important interpersonal experiences leading to creation of differentiated controlling self-functions essential for coping with conflicts and frustration. For these reasons this so called Göttingen school group has created therapeutic method, which is concentrated on manifest to both sides visible behaviour and its regulation. The principle of selective-authentic reply instead of principle of interpretation is applied and so called “helping me” provided by vicarious empathy in stressful conditions. In this group a perception of one-sided and restrictive norms is accentuated, by which means group members avoid uncertainty or learning of new forms of interactions. Due to interactive and identificatory learning in situation “here and now” this method approximates Cognitive behavioural therapy.
Key words: interactional psychotherapy, transference, countertransference, selective-authentic reply, restrictive norm, emotion, helping me
(2195 hl.)
(1868 hl.)
(2359 hl.)